Uběhl týden a tým Poski zajížděl na horkou palubovku do Krnova. Jeli jsme až na Pelikána s Pečtou (který bohužel kvůli závažným zdravotním problémům letos už do utkání nezasáhne, přejeme brzké uzdravení) kompletní, včetně trenéra Rojka a věřili v prolomení šňůry 2 zápasů bez výhry.
Zápas se nám ale vůbec nepovedl. Už začátek utkání, byl velice špatný a kromě Brody nedokázal skoro nikdo z našeho týmu dát koš i proto jsme prohrávali po prvním hracím oddobí 22:14. Druhé hrací období se podobalo jako vejce vejci tomu prvnímu, náš tým provázela nervozita, nepřesnosti a střelecký konzert Brody. Ten dokázal v průběhu zápasu dát skoro polovinu bodů našeho týmu.
Zlom ale nastal ve třetím hracím období v úseku třetího hracího období jsme začali hrát kolektivně, balon v útoku konečně začal rotovat, do hry se dostali všichni hráči na hřišti a výsledkem byl obrat v utkání na 48:54. Bohužel místo toho, aby jsme dokázali soupeře zlomit, dát mu několik laciných košů se stal přesně opak. Odtoupili jsme od kolektivního pojetí hry a individuálně se Krnov porazit nedal.
I kvůli tomu, že v posledním období rozhodčí podrželi hráče Krnova a najednou se fauly prostě na hráče Poski nepískali. Výmluvný je fakt vystřelených TH v posledním hracím období - Krnov 20/12 Poski 6/2.
Bohužel jsme tedy prohráli už třetí utkání v řadě a dá se mluvit o herní krizi. Je škoda, že se vytratilo kolektivní pojetí hry a všichni hráči se musí zamyslet nad svojím příspěvkem do týmu. Prohrávat můžeme, ale mělo by nás to bavit a to se nyní asi neděje.
