Po 14 denní pauze jsme nastoupili k dalšímu utkání na hrišti družstva, které toho tolik za tuto sezonu nevyhrálo. Měli jsme zájem odčinit naší poslední porážku s družstvem Hladnova, ale hned po příjezdu do haly bylo jasné, že to nebude jednoduché. Náš tým byl oslabený o opory, Šika, Jedličku, Machalínka, Pečtu, navíc ne zcela zdravotně fit byl Fraš a Pelikán. Na zápas nás tedy bylo jen 8 a domácí byli posílení o bývalé ligové hvězdy, Mužíka a Panáčka.
Zápas v Havířově nám tradičně nejde v úvodu a potvrdili jsme to i letos. Absolutně nekoncentrovaní a po prvních 10 minutách byl stav 28:9, bylo v podstatě po zápase.
Tým domácích ale polevil a my jsme se zlepšeným výkonem nenápadně domácím přibližovali v poločase 41:32 a pět minut před konce po trojce Vaňka dokonce na 59:58. Už to vypadalo, že se stane nemožné a soupeře zlomíme, nicméně vlastními chybami v obranné čínnosti a nedůsledností v útoku nám soupeř během minuty opět odskočil na 68:60. I přesto se nám díky Lederovi a Procházkovi v koncovce podařilo dotáhnout 30 sekund před koncem na 71:70. Bohužel opět po zbytečné ztrátě soupěř dokázal 14 sekund před koncem dát z rychlého protiútoku a nejspíše po krocích vítězný koš na který jsme nedokázali už zareagovat.
Bohužel se ukázalo, že bez nasazení od první minuty žádného soupeře nepřehrajeme a chyběl nám ještě jeden hráč do rotace, protože Martinásek se vyfauloval 10 minut před koncem a Pelikán a Fraš nebyli zcela zdravotně v pořádku. Družstvo ale po zpackaném začátku zaslouží pochvalu za mocné dotahování.
Věřme, že za týden, kdy pojedeme na horkou palibovku do Krnova už nás bude více a nastoupíme do zápasu jinak.
